Dříve byly kamenné kuchyňské linky symbolem luxusu – a vlastně jimi jsou stále. Díky stále snadnější těžbě a tím i dostupnější ceně je ovšem žulová deska stále více k vidění i v kuchyních a jídelnách střední třídy.
Žula však není jediný materiál, který se nabízí. Jestliže plánujete dodat své kuchyni kamenný punc, seznamte se nejdříve s vlastnostmi tří nejčastěji vyhledávaných materiálů – žuly, mramoru a křemene.
Žulové desky překvapí rozmanitým vzorováním i odolností
Žulové povrchy patří bezpochyby k těm nejkrásnějším, na jaké můžete narazit. Nádherná struktura a množství barevných odstínů, jakými se tato hornina může pyšnit, z ní právem činí jeden z nejpopulárnějších materiálů, a to nejen do kuchyně.
Kromě toho, že dobře vypadá i dobře slouží. Špína, skvrny, škrábance – proti všem těmto běžným kuchyňským hrozbám je velice odolná. Kromě toho je žula skutečně málo porézní, takže voda se do ní vsakuje pouze minimálně.
Na žulový povrch se dá pokládat i rozpálená pánev a další nádobí, ačkoliv dělat to příliš často se nedoporučuje. Mohlo by případně dojít k ztrátě lesku či barvy.
Žula si sice nežádá velkou údržbu, nicméně alespoň jednou do roka se doporučuje její povrch naimpregnovat.
Pozitiva žuly jsou tedy následující:
- Krásný, přírodní, rozmanitý materiál.
- Odolnost proti škrábancům i nárazům.
- Odolnost proti vysokým teplotám.
- Nízká poréznost.
Mezi její nedostatky patří:
- Nutnost impregnace (alespoň to velmi doporučujeme)
- Jejímu povrchu příliš nesvědčí ani ocet, citronové čistící přípravky či bělidl .
Mramor – ušlechtilost si žádá péči
Tento materiál je již po tisíciletí symbolem ušlechtilosti a krásy. Proto po něm sahají nejen sochaři, ale i výrobci luxusních kuchyňských linek. Mramoru je věnován i mezinárodní veletrh. Mnozí dokonce staví jeho vzhled a krásu nad žulu, i když názory se v tomto ohledu mohou různit. Elegantní žilkování mramoru má ale rozhodně jen málo soupeřů.
Ačkoliv jde o něco měkčí materiál, než je žula, stále je velmi odolný vůči běžným nebezpečím kuchyňského provozu.
Oproti žule si mramor ale žádá daleko větší péči, především proto, že je více porézní a tudíž potřebuje impregnovat mnohem častěji.
Mramor tedy volte pro jeho:
- Ušlechtilou krásu.
- Praktičnost pro běžný provoz, byť vykazuje menší odolnost oproti žule.
Dejte si ale pozor na:
- Nutnost častější impregnace a větší péče.
- Ještě nižší odolnost proti kyselým čističům nežli u žuly.
„Křemenná“ deska je důstojnou třetí cestou
Do našich kuchyní si razí cestu i takzvané kuchyňské linky z křemene (anglicky quartz). Ve skutečnosti ale nejde o stoprocentně přírodní křemen, ale o umělý materiál. Křemen v němž tvoří většinu (až 90%), a zbytek je doplněn polyresinem. To je druh pryskyřice s bohatým využitím i mimo kuchyni.
Takovéto „křemenné“ desky lze libovolně tónovat co do vzhledu a barvy. Klidně tak mohou věrně napodobovat právě třeba žulu či mramor.
Velkou výhodou tohoto materiáluskutečnost, že není vůbec porézní a není jej třeba impregnovat. Také je velmi pevný a odolný vůči poškrábání. Jeho nedostatkem je ale nízká odolnost vůči vysokým teplotám. Když na linku postavíte rozpálený hrnec, může dojít k roztékání polyresinu a na lince vám zůstane neodstranitelná „popálenina“.
Úhrnem jsou tedy pozitiva „křemene“ následující:
- Možnost vytvářet individuální vzhled desky.
- Nulová poréznost.
- Tvrdost a odolnost vůči poškrábání a chemickému poškození
Naopak mezi negativa patří:
- Obvykle vyšší cena.
- ·Nízká odolnost proti vysoké teplotě.
Kterou z těchto tří variant byste zvolili vy a proč? Nebo vás láká jiný materiál? Vysvětlete nám svou volbu v komentářích!
