Poměrně nedávno byla do českého právního řádu transponována již 5. AML směrnice. Jaké výraznější změny sebou přinesla v boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu?
AML směrnice – cíle a oblast zájmu
Směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, byla implementována novelou zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu s účinností od 1.1.2021. Rozsáhlé změny se však netýkaly ani tak systému samotného, jako spíše jeho prohloubení zejména v těchto bodech:
- V reakci na teroristické útoky, které se v posledních letech v Evropě udály, se novými mechanismy snaží podstatně omezit nástroje, které by při nich mohly být zneužity.
- Zavádí opatření týkající se fenoménu kryptoměn a významných platebních operací, ve kterých figurují.
- Rozšíření pravomocí orgánů, které se této problematice věnují.
Nové povinnosti, rozšiřující definice
Podívejte se na vybraných 5 oblastí, kterých se poslední novela dotkla nejvíce.
Širší okruh povinných osob
Transpozice směrnice přinesla rozšíření okruhu povinných osob. Nově se jimi staly také také auditoři a daňoví poradci, osoby obchodující či skladující obrazy a umělecká díla, realitní makléři při některých svých činnostech, osoby poskytující služby spojené s virtuální měnou, svěřenští správci atd. Kompletní výčet je obsažen v § 2 AML zákona.
Nová definice skutečného majitele
Jeho přesné vymezení až do přijetí novely chybělo. Nyní jej najdeme v § 4 AML zákona a rozumí se jím „skutečný majitel podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů nebo fyzická osoba, za kterou se obchod provádí.“
V této souvislosti tedy nesmíme zapomenout na úpravu zákona o evidenci skutečných majitelů, do kterého 5. AML směrnice zasáhla také. Podle něj je to osoba, jež:
- sama nebo společně s osobami jednající s ní ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacích práv nebo má podíl na základním kapitálu větší než 25 %
- sama nebo společně s osobami s ní jednajícími shodě ovládá výše popsanou osobu
- je příjemcem alespoň 25 % zisku obchodní korporace, nebo
- je jí dle právní fikce člen statutárního orgánu korporace nebo osoba v obdobném postavení
Změny v provádění identifikace a kontroly klienta
Právě tato oblast si prošla vůbec největšími modifikacemi vedoucími ke zpřesnění a zpřísnění těchto úkonů.
- Detailnější kontrolu stanoví pro případ, kdy je klient zastoupen smluvním nebo zákonným zástupcem.
- Zcela nová úprava v § 9a zákona upravuje postupy, které se uplatní při jednání s klientem a v souvislosti s obchodem nebo obchodním vztahem, který vykazuje vyšší riziko. Stanoví povinnost získat od takového subjektu další dokumenty nebo informace týkající se mj. zdroje finančních prostředků a zamýšleného účelu transakce.
- Tento rizikovější obchodní vztah podléhá pravidelnému a zesílenému sledování.
- Novinku představuje možnost elektronické identifikace třeba ve formě verifikovatelného videopřenosu, občanského průkazu s čipem apod.
Vyšší sankce při neplnění povinností
Nově také došlo k zakotvení podstatně vyšší pokuty za porušení povinností plynoucích z tohoto zákona. V případě spáchání závažných, opakovaných nebo soustavných přestupků jako je třeba neoznámení podezřelého obchodu, může být finančním a úvěrovým institucím uložena pokuta až do výše 130.000.000,- Kč.
Pravomoc a působnost dozorčích orgánů
Novela přinesla pravomoc příslušným profesním komorám provádět kontrolu a vést přestupková řízení v souvislosti s dodržováním povinností vyplývajících z AML zákona na základě písemného podnětu Finančního analytického úřadu. Sám FAÚ může konat pouze v případě, kdy je předmětná profesní komora nečinná. Tato změna se týká advokátů, notářů, auditorů, soudních exekutorů nebo daňových poradců.
Sledujte vývoj právních předpisů? Připravujete se nějak na plánované změny?
